Rallye Dakar je motoristický fenomén, jehož historie se začala psát v roce 1977, kdy se francouzský motocyklista a dobrodruh Thierry Sabine ztratil při závodě Abidjan – Nice na tři dny v libyjské poušti.
Následně založil společnost T.S.O. (Thierry Sabine Organisation) a 26. prosince o rok později ve francouzské metropoli odstartoval první ročník Rallye Paříž – Dakar, tehdy ještě bez velkého zájmu fanoušků i médií.
To se však za pár let změnilo a zrodil se nejtěžší automobilový maratón moderní doby. Spíše než rallye byl totiž Dakar vytrvalostní závod, z počátku hlavně pro motoristické dobrodruhy Sabineho ráže. S nástrahami afrického kontinentu a tisíci kilometry v náročném terénu se mohly potýkat motocykly, automobily, kamiony a později i čtyřkolky. Na začátku v jedné společné kategorii, později se vše rozdělilo.
První Češi se na start rallye postavili v roce 1985, kdy posádka Jiřího Moskala dojela s kamionem LIAZ třináctá. O rok později se přidala Tatra a z Paříže odstartovalo pět týmů, žádný však nedokončil. Premiérovou zkušenost se závodem si však připsal pozdější šestinásobný vítěz Karel Loprais, jehož jméno se v Československu a později České republice stalo synonymem Dakaru. Poprvé se z prvenství Loprais radoval v roce 1988.
Dakarská rallye se ve své klasické variantě jezdila mezi Paříží a Senegalem, přičemž moře překonávali závodníci na trajektech. Často se však museli vedle terénu vypořádat i s nepříznivou bezpečnostní situací. Jezdilo se na územích, kde řádili banditi a soutěžící tak občas museli čelit i střelbě nebo loupežím. V roce 1998 dokonce posádka Tatry vedená Bedřichem Sklenovským přišla o celý kamion.
"Namířili na nás samopaly a my jsme beze slova opustili Tatru. Všechny prošacovali a vzali, co podle nich mělo nějakou cenu, samozřejmě především peníze. Vyrabovali ostatní auta, materiál a potraviny naložili na naši Tatru a zmizeli s ní. Už jsme ji nikdy neviděli. Hrozné bylo, když nás hodinu a půl drželi pod hlavněmi samopalů. Byl to můj nehorší den v životě,“ vzpomínal Sklenovský na nezapomenutelný zážitek před lety.
Pravděpodobně nejsmutnějším ročníkem v historii Dakaru byl ten s datem 1986. Při havárii vrtulníku v úterý 14. ledna zahynulo pět lidí včetně zakladatele soutěže, Francouze Thierryho Sabina. Smrt se však Dakaru nevyhýbá ani nyní. Polský motocyklista Michal Hernik se loni v lednu stal 24. obětí rallye z řad závodníků. V zatím posledním ročníku zemřeli po srážkách se soutěžním automobilem a doprovodným vozidlem dva diváci, historii soutěže tak podle pořadatelů poznamenalo již 68. smrtelných úrazů.
Mnoha změnami procházela i trať závodu. Vedle politické a bezpečnostní situace je zapříčinila i touha po vyšší atraktivitě. Několikrát se místo z Paříže startovalo z Granady, z Lisabonu nebo z Dakaru. Nejvýraznější změna ale přišla ve 21. století. V roce 2008 museli pořadatelé, kterými se stala organizace A.S.O., celý ročník z bezpečnostních důvodů zrušit a následně se rozhodli, že jej přesunou do Jižní Ameriky.
Obchodní známku Dakar ale neopustili. Nejprve se jezdilo jen v Argentině a Chile, později trať i závodníci zavítali i do Bolívie, Peru nebo Paraguaye. Absolutním rekordmanem Dakaru v počtu vítězství je Francouz Stéphane Peterhansel, který vyhrál Dakar šestkrát v kategorii motocyklů a pětkrát v hodnocení automobilů.
